Nová publikace v Biomacromolecules
Mezi největší výzvy současné klinické onkologie patří léčba chemicky rezistentních nádorů. Jeden z nejnadějnějších léčebných postupů zahrnuje kombinaci léčiv s různými mechanismy účinku. Výzkumníkům z Akademie věd se podařilo rozpoznat a detailně popsat protinádorovou aktivitu u derivátu Ritonaviru, léčiva původně používaného k léčbě AIDS. Nová publikace byla zveřejněna v časopisu Biomacromolecules.
Protinádorová aktivita derivátu Ritonaviru je založena na blokaci P-glykoproteinové pumpy. Ve studii proto vědci navrhli a připravili nové polymerní hvězdicovité konjugáty umožňující cílenou dopravu léčiva do nádorové tkáně. Díky tomu se jim podařilo výrazně prodloužit dobu cirkulace nesených léčiv v organismu bez významných toxických vedlejších účinků léčby. „Hvězdicovité polymery nám umožnily navázání dvou různých léčiv na jeden polymerní nosič, a to kombinaci „klasického“ cytostatika Doxorubicinu a námi popsaného derivátu Ritonaviru. Podařilo se nám také popsat mechanismus působení polymerního léčiva na buněčné úrovni. Vysokou protinádorovou aktivitu jsme prokázali na upravených myších modelech nesoucích rezistentní nádorové linie,“ říká dr. Libor Kostka z Oddělení biolékařských polymerů Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Na výzkumu vědci z ÚMCH spolupracovali s kolegy z Mikrobiologického ústavu AV ČR a z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
