První pražské MACRO Symposium

První pražské Mezinárodní sympozium makromolekulární chemie (9.–14. 9. 1957) nejen že podstatně přispělo ke vzniku Ústavu makromolekulární chemie, ale bylo zároveň ve své době i mimořádným společensko-vědním počinem.

MACRO 1957 bylo první a jediné světové vědecké shromáždění u nás, devět let po „vítězství pracujícího lidu v ČSR“, v době tvrdé izolace naší republiky od světového dění. Vzniklo shodou příznivých okolností při setkání členů představenstva organizace IUPAC s profesorem Wichterlem na sympoziu v Rehovotu v r. 1956. Bez prodlení, s využitím blízkých vztahů Otto Wichterla s prvním předsedou ČSAV profesorem Šormem (spolužákem), byl získán telefonický souhlas předsedy československé vlády s uspořádáním tohoto světového vědeckého setkání v r. 1957 v Praze.

Díky nesmírnému enthusiasmu malé skupiny pracovníků tehdejší Laboratoře vysokomolekulárních sloučenin ČSAV a mnoha blízkých vysokoškolských pracovišť se podařilo během necelého roku pod hlavičkou IUPAC a Československé společnosti chemické zorganizovat pětidenní vědecké zasedání více než devíti stovek aktivních účastníků z dvaceti zemí světa v patnácti odborných skupinách. Dvě hlavní (prof. P. Doty, Harvard a prof. H. Mark, Brooklyn), osmnáct plenárních přednášek (H. Benoit, G. M. Burnet, R. Cerf, A. V. Kargin, W. Kern, M. Magat, S. S. Medvedev, H. Morawetz, F. H. Muller, D. C. Pepper, A. Peterlin, G. V. Schultz, R. Simha, G. Smets, E. Thillo, O. Wichterle, K. Ziegler) a stoosmdesát sdělení bylo tlumočeno celoročně připravovanými kabinovými tlumočníky do čtyř jednacích světových jazyků. Diskuse byly pořádány zpravidla navazující den po přednáškách. MACRO 1957 v Praze se setkalo s velmi příznivým ohlasem, přejme tak i všem MACRO sympoziím do budoucna.

Upraveno z textu Jána Biroše z roku 2007