ATOMOS

ATOMOS

Materialistický idealismus Tomáše Polcara

Tomáš Polcar je hledač, a jeho tvorba je výrazem tohoto hledání. Z její povahy vyplývá, že primárně mu nejde o sebestředné hledání a hloubání ve vlastním nitru, a ačkoli se nakonec stejně nevyhnutelně dotýká svého já, děje se to, z hlediska psychologie zjednodušeně řečeno, spíš ve smyslu jungovském nežli freudovském.

Jeho obrazy na plátně a klasické trojrozměrné objekty obstojí samy o sobě a lze je vnímat per partes jako svébytná díla. On je však sama o sobě nenechává a zasazuje je do rozsáhlejšího plánu. I přes neskrývané oslovení tradicemi a zjevně klasický výraz je konceptualista. Jde mu zásadně o sdělení. Odtud se odvíjí jeho vztah k formě, které neslouží, ale naopak ona je mu služebná. Jsou umělci, kteří se programově rukopisu vzdávají. Nemít rukopis může být po dokoupilovsku in a jakousi inverzní cestou se tak lze paradoxně stát formálním. V tomto kontextu i Tomáš Polcar má svoji manýru, jíž je, opět paradoxně, myšlenka.

Vycházeje z otázek po smyslu bytí se především svojí poslední tvorbou vyjadřuje klasickými médii a postupně se stahuje z vnějšího, obklopujícího světa směrem dovnitř. Toto směřování k centru anticipují již dřívější velkoformátová plátna Uzle a plně je naplňuje alchymistický cyklus obrazů Hnití plodí žití. Dosud poslední Atomos míří ještě hlouběji. V Hnití jde o hmotu rozkládající se, cesta vede skrze zánik k novému žití, Atomos ji předkládá rozloženou na částice, skrze něž a jejich vazebné obměny se ona neustále proměňuje a osciluje mezi svým hmotným nebytím a bytím. Stejně jako v předcházejícím Hnití přistupuje Polcar k chemickým a fyzikálním jevům obdobně jako alchymista, pro kterého jsou materiálním vyjádřením ideové podstaty světa.

Atomos. Dále nedělitelné částice neustále víří, spojují se a rozpojují. Koule. Ideální tvar. Z koulí atomů vodíku a kyslíku se skládá molekula vody. Lidské vajíčko je koule, která se vyvíjí rýhováním. Nic vymyšleného, sama příroda. Průmětem koule je kruh. Kruh jako univerzální tvar, nezávislý vůči času, respektive jeho lineárnímu chápání, vůči prostoru, i vůči člověku jako příslušníku různých časoprostorů i kultur. Je prostředníkem meditace, soustředění. A tak na rustikální jutě sazově černý olej, a v litém betonu subtilní myšlenka vývoje, vystoupení z (dokonalosti) kruhu. Zde je počátek linie sloupů, do které se původní koncept Atomos, představovaný obrazy, ideogramy, vycházejícími z kruhu, nově rozvíjí. Vystupuje z kruhu rotačním tělesem, které se zakládá na jeho půdorysu, a znovu si klade otázku: kdo jsme, odkud přicházíme a kam jdeme? Sloup a následně soustava válců zde v sobě nesou stabilitu i labilitu zároveň. Vratkost hmotné existence, křehkost materálu, sloup jako inverzní sonda. Jako do dalekohledu lze nahlédnout dovnitř. Pozitivní reliéf zobrazuje vývoj lidského plodu. Hmota jako naplnění formy, která je dutá. Negativní reliéf je přiřazen chemii. Jeho dutý prostor odpovídá idei jako formě k naplnění.

Procházka podél sloupořadí, tvořícího protipól plošným ideogramům na jutě, vyvolává otázky, nechává odvíjet myšlenky. Staré, prastaré. Věčné. Nedává odpovědi. To není a je podstatné. A dává smysl.

TOMÁŠ POLCAR akad.soch.

STUDIA:

1991-1998  AKADEMIE VÝTVARNÝCH UMĚNÍ
1991-1992  ATELIÉR SOCHAŘSTVÍ II - PROF. HUGO DEMARTINI
1992-1994  ATELIÉR MONUMENTALNÍ TVORBY - PROF. ALEŠ VESELÝ
1994-1998  ATELIÉR INTERMEDIÁLNÍ TVORBY - PROF. MILAN KNÍŽÁK

SPOLEČNÉ VÝSTAVY

1992  VÝSTAVA AVU, PALÁC„U HYBERNŮ“,PRAHA, CZ
1994  VÝSTAVA AVU, DŮSSELDORF, SRN
1995  AVU, MÁNES, PRAHA, CZ
           STARÝ ZÁKON V UMĚNÍ,GALERIE AVU, PRAHA, CZ
           VÝSTAVA AVU, SVITAVA, CZ
1996  MRKAČKA, GALERIE MXM, PRAHA, CZ
           SVÁROV, CZ
           NOVÝ ZÁKON V UMĚNÍ, GALERIE AMBIT, PRAHA, CZ
1997  II.BIENÁLE MLADÝCH, DŮM U KAMENÉHO ZVONU,  PRAHA, CZ
           POTÉ POPRAD, TRNAVA
           UMĚLECKÉ DÍLO VE VEŘEJNÉM PROSTORU,NG-VELETRŽNÍ        
           PALÁC, PRAHA, CZ  
           ATELIÉR M. KNIŽÁKA, HAMU, LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC, PRAHA, CZ
1998  SNÍŽENÝ ROZPOČET, MÁNES, PRAHA, CZ
           DIPLOMANTI AVU 98, VELETRŽNÍ PALÁC, PRAHA, CZ
1999  NEPLÁNOVANÉ SPOJENÍ, MÁNES, PRAHA, CZ (V RÁMCI PROJEKTU STEEL)
1999  UMENÍ ÍNSTALACE-CZ, PRAHA, CZ ( V RÁMCI PROJEKTU STEEL)
1999  OBJEKT, INSTALACE, ROXY-ALTERNATIVNÍ PROSTOR, PRAHA, CZ
1999  FOTOGRAFIE, ČESKÉ CENTRUM, BERLIN, SRN
1999  PUBLICDOMAIN, III.OSTERREICHISCHE TRIENNALE ZUR    
           FOTOGRAFIE, GRAZ, A (SPOLEČNĚ S ESTER POLCAROVOU)
2000  KONEC SVĚTA, NÁRODNÍ GALERIE, PRAHA, CZ
2001  PROJEKT STEEL
2002-03  SOCHAŘSKÉ KOMPOZICE DO ZAHRADY, SLAVĚTÍN, CZ  
2004  16,5 SOCHY  VŠUP, PRAHA, CZ
2006  XXL-LOUNY
2007  MEZINÁRODNÍ SYMPOZIUM ANNABERG, D
2008  SVÁROV, CZ
2009  GALERIE ČS. VELVYSLANECTVÍ, BERLIN, D
2010  DO JINÝCH KRAJIN, KOSTEL SV.ANNY, JABLONEC NAD NISOU, CZ

SAMOSTATNÉ VÝSTAVY

    
1992  SCHRÁNY, GALERIE HOSTIVICE, CZ
1998  UMĚLECKÉ DÍLO VE VEŘEJNÉM PROSTORU(SCSU), REKLAMNÍKAMPAŇ NA OBYČEJNÉ
           PŘEDMĚTY VYUŽÍVAJÍCÍ KLASICKOU DVOUPLOŠNOU REKLAMNÍ SÍT-BILLBOARD,CITY
           LIGHT, PRAHA, CZ, (SPOLEČNĚ S ESTER POLCAROVOU)
            PORTRÉTY NAHÝCH LIDÍ, PŘESTUPOVÁ ČÁST METRA A-C, PRAHA, CZ
2007  RETROSPEKTIVA+UZLE, GALERIE XXL, LOUNY, CZ
2008  HNITÍ PLODÍ ŽITÍ, VRCHLICKÉHO DIVADLO, LOUNY, CZ
2010  ATOMOS, VRCHLICKÉHO DIVADLO, LOUNY, CZ
2010  HNITÍ PLODÍ ŽITÍ,  ATOMOS, KOSTEL SV. IGNÁCE, CHOMUTOV, CZ
2011  ATOMOS, GALERIE MAKRÁČ, PRAHA, CZ