Galleries

Jak vypadá nezávislá galerijní scéna v České republice za poslední dvě dekády? Tak na tuto otázku se snaží odpovědět projekt mapující české nezávislé galerie. V posledních deseti letech se stalo až módou zakládat neziskové a alternativní galerie na těch nejméně očekávaných místech po celé naší republice. A tak nám vznikaly galerie na staré benzínové pumpě u Slaného, v bývalém hornickém dole Mayrau ve Vinařicích u Kladna, ve výstavním stánku na Výstavišti Flora v Olomouci či v již nepožívané vitrínce pražského funkcionalistického domu. Všechny tyto galerie spojuje myšlenka prezentace současného mladého vizuálního umění bez jakéhokoliv omezení ze strany velkých institucí či podporovatelů. Finanční krytí mnohdy spadá na samotné kurátory, v tomto případě na samotné umělce, a jejich produkci galerií lze vnímat jako součást jejich vlastní volné tvůrčí činnosti. Všem zainteresovaným umělcům jde o vybudování vlastní komunikační platformy, která není ovlivněna oficiálními mechanismy státních zkostnatělých galerijních institucí, jež převážně spolupracují s již etablovanými umělci. Tyto nezávislé galerie takto dávají prostor nejmladším studujícím umělcům či čerstvým absolventům vysokých uměleckých škol. Jejich důležitost je založena na možnosti pro nastupující generaci vizuálních umělců vyzkoušet si práci s galerijním prostorem, tak jako jejich následná konfrontace s již obecně uznávanými mladými autory.

Projekt Czech action galleries je založen na interakci s vybranými 15ti nezávislými českými galeriemi, které byly začátkem léta 2008 osloveny dotazníkem. Celkem nazpět se vrátilo 9 vyplněných odpovědí, které byly spolu se základními informacemi o galeriích vystaveny v Altánu Klamovka v Praze. Současná výstava zde je doplněná o další galerie a jejich odpovědi. Takto je alespoň trochu možné zhodnotit současný stav mladé nezávislé galerijní scény, vzájemně posoudit význam a důležitost sítě současného nekomerčního vizuální umění, které je volně na nezávislé galerie navázáno. Zajímavým faktem celého projektu je zjištění, jak je česká umělecká scéna uzavřena sama do sebe a povětšinou se setkáváme v historii výstav oslovených galerií se stále stejnými jmény již uznávaných mladých umělců. Důležitým přínosem je ale paralelní uvedení méně známých autorů, kteří v daném regionu galerie převážně studují na místní vysoké umělecké škole. Existence těchto galérií je důkazem současné tvůrčí svobody.