Kurtichy 2

Kurtichy 2 jsou možná Kurtichy 5. První byly vystaveny před třemi lety na velvyslanectví ČR ve Vídni v rámci výstavy Médl Knédl, druhé v Řevnicích na výstavě místních fotografů, kterou uspořádala Ivana Junková a in memoriam na ní vystavoval také Ladislav Sitenský. Třetí výstava už třetí rok probíhá na chemicko-technologické fakultě Univerzity v Pardubicích pod názvem Nano? Ano. Kurtnano! Čtvrtá byla nedávno pod názvem Kurtichy v Národní technické knihovně v Praze Dejvicích.

Pokaždé jsou to jiné Kurtichy, tedy zaznamenávání situací, kdy se nic neděje, kdekoli, kde se autor zrovna z nějakých důvodů vyskytne. Tématem jsou převážně postavy ženského pohlaví v situacích, kdy netuší, jak pěkně vypadají.

Název Kurtichy je kombinací autorova jména a jména již zesnulého fotografa voyera Tichého z Kyjova, byť základ kurtichů má asi poněkud jiné kořeny. Totožný je zájem o erotický náboj ženské postavy, avšak mimo heterosexuální umanutost autora je určující jeho klasické sochařské vzdělání. V evropské tradici je základem vyuky sochařství posedlost statikou, proporcemi a pohybem figury. Digitální foto je pro utahaného sochaře požehnáním, vymodelovat figuru z čehokoli je mnohonásobně náročnější než sochání fotkou. Věc také komplikuje to, že autor, jak tvrdí, není sochař, ale sochající malíř, který chtěl zkusit dělat sochy trochu lépe než sochaři. Proto se zde projevuje zájem nejen o figuru, ale i o všechno možné okolo včetně barviček. Nutno dodat, že výstava je třetí v řadě autorových sousedských výstav v Praze 6, tedy výstav v místech, která jsou pro autora kousek pěšky nebo na kole.

Za zmínku stojí, že kurátorka MgA. Dagmar Šubrtová zvolila tuto výstavu na dobu, kdy v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR bude vědecká konference, aby vážení vědci vedle své úmorné práce se netrápili uměním, ale mohli se kochat jen fotkami hezkých žen a dívek.