Místo umění

MÍSTO UMĚNÍ

KONCEPCE A GRAFIKA: Petra Vlachynská, Kurt Gebauer

Petr Bařinka, David Černý, Zuzana Čížková, Kurt Gebauer, Štěpán Gudev, Marta Hošťálková Hošková, Lenka Hubená, Jakub Hybler, Iva Junková, Lenka Klodová, Martina Niubo Klouzová, Zorka Krejčí, Matouš Lipus, Barbora Maštrlová, Aleš Novák, Daniel Paul, Marek Rejent, Zdeněk Ruffer, Helena Sequensová, Jan Slovenčík, Adam Stanko, Jan Stolín, Petr Stolín, Lucie Svobodová, Adam Šporka, Petr Šrut, Dagmar Šubrtová, Aleš Vyjídák, Petra Vlachynská, Diana Winklerová

Společný jmenovatel výstavy a klíč k výběru děl je lapidární. Primárně se zaměřuje na aktivity a realizace umělců, kteří studovali v ateliéru profesora Kurta Gebauera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Kurt Gebauer ve své tvorbě i jako pedagog kladl důraz na práci s prostorem, ať už se jednalo o město, krajinu, nebo galerii. Rovněž se zde socha chápala v co možná nejširším významu, nesledovaly se tolik ty nejprogresivnější umělecké tendence a bylo možné využít jakéhokoli média – odtud neoficiální název ateliéru: „ateliér veškerého sochařství”.

Výstava má spíš pracovní charakter a prezentuje široké spektrum děl. Přináší dílčí zprávu o umění ve veřejném prostoru po roce 1989. Představuje práce lidí s určitou studijní zkušeností a klade si otázku, zda se tato společná zkušenost promítla do pozdější tvorby.

Jsou zde zastoupeny sochy, pomníky, instalace i akce, díla trvalá i taková, která se zdržela na určitém místě jen krátce, ojediněle i návrhy. Výstava je prezentovaná ve formě fotografií a videa. Fotografie jsou vybrány tak, aby bylo možné vytušit charakter prostoru, kde se dílo nachází a napojit se na významovou hru v různých rovinách kontextu. Touto formou se pokouší přiblížit propojení umění a místa, které spolu tvoří jeden celek a při jejich reflexi je nelze oddělovat.

Realizovat zejména trvalé dílo ve veřejném prostoru má svá specifika. Příležitosti se neobjevují často, a pokud ano, jsou obvykle výsledkem profesní historie, prostředí, kde umělec žije a kontaktů. Rovněž i odpověď na takovou příležitost vyrůstá v mnohem větší míře z těchto podmínek. Vyvstává, chtělo by se napsat, nevyhnutelná pluralita přístupů a rozkročení od konzervativních soch, lokálního umění, až po díla zjevně napojená na současnou uměleckou scénu. Umělec se též v různé míře dělí o vliv na vznik, proces tvorby a umístění díla s iniciátory, politiky, úředníky, architekty a dalším zapojenými profesemi. Otázkou je, jaké místo umění v myšlení všech zúčastněných aktérů zaujímá a jak se to projevuje v prostoru, který sdílíme.

Petra Vlachynská