TAJGA BEZDĚZSKAЯ

Projekt „Vegetační kontinuita a dynamika krajiny – přítomnost a historické příčiny ohniska diverzity v regionu s kolísavou kolonizací“ (registrační číslo IAAX00050801) je podporován Grantovou agenturou ČR. V prostorách galerie Makráč je to v pořadí již druhá výstava, po fotografiích přírodních ledů geologa Radka Mikuláše, která propojuje estetickou hodnotu získaných odborných poznatků s vědeckou částí projektu. V době výstavy se vědecké záznamy dočkají odborného konentáře účastníků chystaného 74. Mezinárodního vědeckého sympozia Modern Methods of Polymer Synthesis. (více na www.imc.cas.cz)

„Výstavní projekt Tajga bezdězskaя vznikl jako vedlejší produkt současného dosti rozsáhlého i soustavného výzkumu, který na Dokesku (jak tomuto kraji říkají přírodovědci) neboli na Bezdězsku (jak mu říkají badatelé humanitních oborů) provádí Botanický ústav AV ČR, Archeologický ústav AV ČR a Přírodovědecká fakulta UK.

Ano, vedlejší produkt. Teď to by to mohlo vypadat, že když má vědec po práci, tak se ve volném čase rád zabaví fotografováním. To by ale byl zásadní omyl. Jsme přesvědčeni, že k vědě nutně patří její poetická dimenze, kritérium estetiky je legitimní součástí bádání, jeho zásadním motivem a dokonce jeho neformální metodou. A že vědci, kteří si nalhávají, že bádají jen a jedině kvůli objektivnímu poznání Pravdy (nebo ještě hůř kvůli slávě, moci a prachům) patří do starého železa.

Myslím, že i náš výzkum, odhlédneme-li na chvíli od nutného zla impaktového kšeftování, má sám o sobě dobrou poetickou hodnotu. Kdo by u nás hledal tajgu! Přicházíme z kraje skal, lesů, písčin a močálů. Tajga, to strašné zelené a chlupaté slovo se nám zahnízdila v duších. Ale nejlepší poezie je ta, kterou je nutno vzít vážně. Ano, mezi Doksy, Stráží pod Ralskem, Českou Lípou a Bakovem je tajga. To není poetická nadsázka, je to studená syrová realita. Tajga, která na samém počátku doby poledové pokrývala většinu Evropy, trvá dodnes nejen na evropském severu a severovýchodě, ale také na Dokesku, které je tak hraničním exklávním výskytem ekosystému nížinné hemiboreální tajgy v rámci našeho kontinentu.

Obyčejný borový les, jinde většinou výsadba na pastvině, tady kontinuální tajga deset tisíc let stará, jak ukazuje svědectví pylových zrna v rašelinách a uhlíků v lesním humusu. Je to jako zjištění, že zdánlivá bižuterie, kterou jste nevyhodili jen z úcty k nebožce pratetě, je ve skutečnosti diamantový náhrdelník. Stejným rojovníkem a borůvčím stoupal od břehyňských mokřadů k Bezdězu mezolitický lovec, keltský prospektor železných rud, Mácha – ten buřič a snivec, a dnešní tramp, turista nebo badatel.

Deset tisíc let v Máchově kraji znamená tedy deset tisíc let té největší ekologické stability, jakou středoevropská nížina zná, a zároveň lability, protože ona stabilita se udržovala periodickými požáry. Všechno vyhoří a na spáleništi povstane jako Fénix vstávají z vlastního popela mladá obnovená tajga.

K takovým zjištěním se vztahuje i naše výstava. Místní krajina svou skladbou, svou unikátní strukturací vyzývá k zachycení a analýze, a to jde právě velmi dobře dohromady s naším úsilím o postižení a vědeckou interpretaci strukturálního vývoje tohoto území“.

Autoři fotografií, obrázků a realizací:

• Mgr. Jan Daňhel – fotograf, experimentální filmař a pedagog Famu. danhel@volny.cz
• PhDr. Petr Meduna – archeolog, pracovník Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. meduna@arup.cas.cz
• Mgr. Petr Pokorný – biolog, pracovník Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. pokorny@arup.cas.cz
• RNDr. Jiří Sádlo, CSc. – biolog, Botanický ústav AV ČR, v. v. i. sadlo@ibot.cas.cz

Výstavní projekt by nevznikl bez intenzivní a obětavé spolupráce našich kolegů, kteří se podíleli na výzkumech. Jsou to zejména

• Mgr. Vojtěch Abrahám
• Mgr. Alex Bernardová
• Ing. Karel Boublík
• PhDr. Dagmar Dreslerová
• Mgr. Martin Kačmar
• RNDr Jan Novák, CSc,
• Mgr. Libor Petr
• RNDr. Petr Petřík, PhD
• PhDr Helena Svitavská, CSc

Prosíme v případě použití textu o jeho autorizování. Děkujeme.
kontakt: Dagmar Šubrtová
tel: 723 436 528
email: dasas@email.cz