Tak blízko, tak daleko

Nebude to poprvé, kdy máme společně vystavovat.Naopak, těch výstav už bylo mnoho.Říká se, že naše věci jdou dobře dohromady. Jsme stále spolu, jako manželé už hodně let. Máme stejné zájmy, líbí se nám podobné věci. Oba milujeme přírodu, oba trpíme její neustále se prohlubující a čím dál rychlejší devastací. V tom jsme si také hodně blízcí. V čem jsme naopak každý jiný, je náš odlišný přístup k práci. Pavla si hraje. S lehkostí a radostí dítěte vytváří své nezaměnitelné koláže, kresby, objekty... Její práce jsou intuitivní a hravé, vždy s velkým citem pro materiál, harmonii a řád. Já se na rozdíl od Pavly snažím spíš vyprávět jakýsi příběh. Tak moc si nehraju, někdy se i vztekám, když nemůžu najít to co hledám. A hledám tvar a hledám souvislosti. Chci, aby mezi jednotlivými prvky obrazu se vytvářely vztahy tak, aby tam bylo napětí i řád. Můj obraz vzniká postupným narůstáním. Bývá to někdy i krušná cesta - od prvotního vzdáleného tušení ke konečnému výsledku. /Vladimír Gebauer/