Od pohybu molekul ...
Pokud však chceme vážně uvažovat, jak se Einstein o naši makromolekulární vědu zasloužil, musíme začít od počátku, od jeho disertace a navazujících studií Brownova pohybu molekul. Dnes je už skoro nepředstavitelné, že byly doby ještě nedlouho předtím, kdy obecná nedůvěra kolegů fyziků v existenci molekul a jejich určitých rozměrů a hmotností dovedla Boltzmanna k meznímu zoufalství. Einstein položil pevné základy k dynamickému měření rozměrů molekul a tím vlastně umožnil, že asi tak o čtvrtstoletí později lidé jako Staudinger vůbec rozpoznali, že existují makromolekuly, které se od těch běžných liší o několik řádů svou hmotností. Dnes je to samozřejmost – ale je asi dobře, uvědomit si, jak důležité v poznání je umět rozpoznat to zrnko prosté pravdy od chimérických, i když elegantních teorií a držet se jej; někdy je k tomu třeba geniality. |