1. Jaderné interakce
2. Chemický posun
3. Anizotropie
4. CSA a MAS
5. Dipolární interakce a MAS
6. CRAMPS – měření ¹H NMR spekter
7. Cross-polarizace
8. ¹³C CP/MAS NMR spektra
9. 119Sn CP/MAS NMR spektra
10. Princip 2D spektrometrie v pevné fázi
11. Přiřazení signálů - 2D MAS-J-HMQC
12. Stanovení ¹H-¹³C  vzdálenost
13. Spinová difuze
14. Stanovení ¹³C-¹³C vzdáleností
15. Stanovení ¹H-¹H vzdáleností
16. Velikost protonových klastrů
17. 3D spektrometrie - ¹³C ¹H-¹H NOESY
18. DQ-2D NMR spektrometrie
19. Lokální dynamika - 2D WISE
20. Dynamika heterogenních systémů
21. Velikosti domén
22. Lokalizace molekul vody

I. Jaderné interakce

   Magneticky aktivní a tedy v NMR detekovatelná jádra jsou pouze ta, která mají nenulový jaderný spin. Jsou tedy charakterizovaná nenulovým spinovým kvantovým číslem, které může být buď polovinové (1/2, 3/2, 5/2 atd.) nebo celočíselné (např. 1). Nejsnadněji měřitelná jádra mají spin 1/2 a jsou to např.¹H, ¹³C, ¹⁵N, ³¹P, ²⁹Si, ¹¹⁹Sn atd.. Spinové stavy jsou kvantovány, přičemž stav je popsán magnetickým kvantovým číslem m. Pro jádro se spinem 1/2 platí, že m=±1/2. Jádro se tedy může nacházet pouze ve dvou stavech. S existencí nenulového jaderného spinu se pojí další významná jaderná vlastnost a to je jaderný magnetický moment m, což je vektorová veličina mající velikost a směr. Ty jsou dané tzv. gyromagnetickým poměrem g, který je charakteristický pro každé jádro. Různá jádra tedy mají různý magnetický moment. V magnetickém poli se spiny orientují a původně degenerovaná energetická hladina se štěpí. Spiny s opačnou orientací vzhledem k vnějšímu magnetickému poli mají vyšší energii a je jich poněkud méně než souhlasně orientovaných spinů. Tento rozdíl je daný Boltzmanovým rozdělením a roste s klesající teplotou a rostoucí intenzitou magnetického pole.