II. Chemický posun
Díky vazebným i nevazebným elektronům je dané sledované jádro vystaveno vlivu většího či menšího vnějšího magnetického pole, než je nominální intenzita magnetického pole magnetu. Hovoříme o tzv. efektivním magnetickém poli. Elektrony v lokálním chemickém okolí tvoří tedy tzv. lokální magnetické pole. s-konstanta magnetického stínění. Intenzita a směr lokálních mangetických polí a tedy i konstanty stínění jsou závislé na elektronové hustotě. Celkový efekt lze rozložit na tři příspěvky: a) diamagnetickou složku, která má původ v elektronech s orbitalů a je opačně orientovaná vzhledem ke statickému magnetickému poli, b) paramagnetickou složku generovanou elektrony p orbitalů a p elektrony, jež má souhlasný směr a c) třetí příspěvek odrážející vliv sousedních atomů a funkčních skupin (indukční či mezomerní efekty atd.), který může být kladný i záporný. Tento příspěvek způsobuje, že jádra stejného typu v jedné molekule mají různé chemické posuny. Je také zřejmé, že elektronová hustota kolem jádra může být různá v různých směrech a tedy, že třetí příspěvek je směrově nebo orientačně závislý (vzhledem k vnějšímu magnetickému poli). V kapalině se však díky rychlému izotropnímu molekulárnímu pohybu tato orientační závislost ztratí a je sledován pouze izotropní chemický posun tedy průměrná hodnota všech možných orientací.